Tučňák císařský je nelétavý pták žijící v oblasti Antarktidy. Dorůstá do výšky 122 cm a jeho váha se pohybuje mezi 22-45 kg v závislosti na pohlaví a roční době. Živí se rybami, hlavonožci a korýši, které loví ve studených vodách Jižního oceánu.
Jsou to vynikající plavci a jejich tělo má určité adaptace pro plavbu v hloubkách a dlouhou výdrž pod vodou. Jejich tuhá pádlovitá křídla jsou uzpůsobena k plavání. Dokážou plavat rychlostí až 9 km/h. Pod vodou vydrží neuvěřitelných 18 minut bez jediného nadechnutí. Je to díky zvláštní struktuře hemoglobinu, který transportuje kyslík i když je ho v krvi málo. Navíc se pod vodou zpomaluje srdeční puls a tím se snižuje spotřeba kyslíku. Potápět se dokážou až do hloubky přes 500 metrů. Jejich kosti neobsahují téměř žádný vzduch a jsou velmi pevné. To jim pomáhá se vyrovnávat s mechanickým barotraumatem, který vzniká se zvyšujícím se tlakem ve velkých hloubkách. Tučňáci jsou také schopni zpomalit svůj metabolismus a omezit funkci některých méně významných orgánů. Aerodynamický tvar těla jim pomáhá překonávat odpor vody při plavání.
Pro tučňáky je typické synchronizované plavání. Shánění potravy zajišťují samice, zatímco samci zahřívají vejce s mládětem a čekají na svou vyvolenou až se vrátí z lovu. Tučňáci císařští žijí ve skupině se svými druhy. Těch může být několik stovek. Jak se vlastně páry navzájem poznají?
Základem je zvuková komunikace, kterou tito ptáci využívají k hledání svého partnera. Samice se z lovu vrací pár dní po vylíhnutí mláďat a krmí je natrávenou potravou. Tučňáci jsou schopni udržet si svou teplotu i do 47 stupňů Celsia pod nulou. Chrání je škára tlustá 3 cm a hustě osazené atypické peří. Zahřívají se také choulením k ostatním jedincům ve skupině nebo zrychlením metabolismu při chození, plavání či třesením. Jsou to jedineční tvorové, jejichž populace se rok od roku snižuje. A je to škoda.